Jako první vypadne z eurozóny Španělsko, ne Řecko! 6 důvodů

U Španělska je daleko větší pravděpodobnost, že v případě eskalace dluhové krize opustí eurozónu. Je příliš velké na to, aby ho bylo možné zachránit, je již znavené diktátem úsporných opatření z Evropy a po vystoupení z eurozóny může využít příležitostí v jiném společenství – ve velké rodině španělsky mluvících zemí celého světa. Pro Španělsko nemá smysl pokládat na oltář společné měny takové oběti jako Řecko.

I přes blížící se řecké volby (které mimochodem podle průzkumů nedopadnou příliš "proevropsky") plní titulky evropských novin spíše Španělsko. S jeho ekonomikou to jde od deseti k pěti. Dluhopisové trhy se nenechávají ukolébat a tlačí výnosy znovu k nad 6,5 %. Stejně jako v případě Řecka akutně hrozí španělskému finančnímu sektoru run na banky. 15miliardová záchrana Bankie je přímým důsledkem realitní bubliny, která se začala nafukovat před rokem 2007. Existují však vážné pochyby, že ani ostatní banky nejsou v lepší kondici.

Napětí v Evropě roste, politici zatím dělají, že trhy neslyší

Řecká centrální banka varuje, že by odchod Řecka z eurozóny znamenal pro Řeky propad životní úrovně minimálně o 55 %, oslabení nové měny (drachmy) o 65 % a pokles HDP o 22 %. Řečtí politici však stále chtějí přinejmenším jednat ...

Historie kapitalismu nepamatuje propad cen aktiv, který by nenásledovala bankovní krize. Španělské splasknutí nemovitostní bubliny bylo ohromující, takže není důvod, proč by se mělo stát výjimkou z tohoto pravidla.

Situace ve Španělsku je vážná: ekonomika zpět v recesi, čtvrtina lidí bez práce, maloobchodní tržby meziročně o 10 % nižší a příkazy z Bruselu stále stejné jako pro ostatní země bojující s dluhovou krizí: škrtat nehledě na negativní vývoj ekonomiky (nechat ekonomiku klesat a nezaměstnanost růst tak dlouho, dokud mzdy nespadnou na tak nízkou úroveň, která bude odrážet skutečnou produktivitu a umožní opět konkurenceschopnou produkci).

V Řecku se vláda snažila (alespoň do voleb) požadavky Bruselu plnit, stejně tak v Irsku, Portugalsku a Itálii. Španělé cíl deficitu veřejných financí nedodrželi a ve společnosti sílí vůči diktátu z Bruselu odpor. Proč je tedy Španělsko kandidátem na odchod z eurozóny číslo jedna?

Španělské banky: Ve skříni může číhat daleko větší nemovitostní kostlivec, banky musejí zvýšit rezervy o 30 miliard eur

1. Too Big To Rescue

Když přijde na bankroty, je eurozóna schopna zachránit malé Řecko, jehož ekonomika má hodnotu pouhých 230 miliard eur. Pokud k tomu bude vůle, může ho dotovat permanentně. I kdyby Řekové zvolili vládu odmítající záchranné balíčky, může eurozóna nějaké peníze ve snaze udržet klid na finančních trzích obětovat – pumpování 10 % HDP do řecké ekonomiky stojí "jen" 23 miliard eur.

To není případ Španělska. Pokud jeho ekonomika zkolabuje, prostředky na záchranu budou chybět.

2. Španělé nechtějí další škrty

Protesty začaly před rokem v Madridu, rozšířily se odtud do Řecka a dalších evropských zemí. Potřeby úspor vyprovokovaly silné reakce opozice. Zemi ještě čeká několik těžkých let, ale zdá se, že na to není vůbec připravena.

3. Španělsko má na rozdíl od Řecka REÁLNOU ekonomiku

Řekové se života bez eurozóny bojí jako čert kříže. Ve skutečnosti totiž nejsou schopni produkovat téměř nic. Španělsko může být úspěšnou ekonomikou s respektovaným průmyslem a poměrem vývozu k HDP 26 % (tedy srovnatelným se Spojeným královstvím, Francií nebo Itálii) i mimo eurozónu. Například japonská automobilka Nissan zde nedávno oznámila novou důležitou investici.

Španělským problémem byla svěrací kazajka společné měny, která způsobila realitní bublinu s katastrofálními následky. Pokud se země postaví na vlastní nohy, může ji díky prosperujícím exportním odvětvím čekat v budoucnu zdravý růst.

Co byste měli vědět o Španělsku, než sednete na býka

4. Španělsko nemá "evropské politické ambice"

Pro mnoho zemí je členství v EU hlavně politika. Řekové chtějí zůstat její součástí, jinak by se nejspíše dostali pod turecký vliv, pro Lotyšsko má evropská integrace smysl kvůli oproštění se od Ruska, Irové se skrze eurozónu distancují od Britů, Německo potřebuje jednotnou Evropu, protože si stále léčí komplexy ze své nacistické minulosti a chce být obklopeno státy, do nichž může snadno vyvážet, a Francii pomáhá euro získávat světový respekt díky tomu, že reprezentuje eurozónu jako jedna z jejích největších členských zemí. Španělsko žádné takové politické ambice nemá, bude se rozhodovat čistě racionálně podle poměru výnosů a nákladů, jaké by odchod znamenal.

5. Dvojí vnímání Španělska

Španělsko se nemusí slepě upínat na Evropu – má na vybranou: stejně dobře se může začlenit do společenství expandujících španělsky mluvících latinskoamerických zemí a najít příležitost na rostoucím hispánském trhu v USA. Stejně jako Britové si i Španělé mohou užívat luxusu přemýšlet o budoucnosti globálně. Proč se nechat svazovat upadajícím projektem, když se jinde otevírají nové příležitosti?

6. Rozpad eura už není politické tabu

Vážná debata o budoucnosti eura začala už i mezi evropskými autoritami. A to je co říct! Dosud totiž všichni tvrdošíjně zastávali názor, že současná podoba měnová unie MUSÍ být za každou cenu zachována. Mainstreamových ekonomů, kteří euro považují za skutečnou podstatu problémů, však rychle přibývá.

Španělská ekonomika začne ožívat, teprve až se znovu zavede peseta.

Našli byste jistě mnoho dalších důvodů, proč by Španělsko mělo nebo mohlo být zemí, která se dobrovolně rozloučí s eurozónou jako první. A bude to naprosto logický krok!

I když to neodpovídá abecednímu pořádku, Spexit bude předcházet Grexitu.

Grexit: Co se bude dít po odchodu Řecka z eurozóny?

Jak investuje legenda: 15 největších pozic v Buffettově portfoliu